Dosti často se objevují otázky spojené s užíváním pneumatik s hroty přes zimu. V článku poukážeme na právní úpravu používání hrotů, která platí na našem území, dále probereme stavbu pneumatik s hroty a jejich historii, představíme jejich přednosti i vady a nakonec nastíníme, kde s hroty můžete jezdit.
Používání pneumatik s hroty je v České republice zakázáno.
Kromě dvou konkrétních případů.
Je možné v České republice používat pneumatiky s hroty?
Použití pneumatik s hroty je v Čechách zakázáno podle ustanovení § 21 odst. 11 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Jedinou výjimku ve vyhlášce tvoří vozidla záchranné služby, která mohou být vybavena pneumatikami s hroty. Zákon neumožňuje tedy použití hrotů na silnicích, avšak jízda v terénu na pneumatikách s hroty není nijak omezena.
Historie pneumatik s hroty
Současné hrotované pneumatiky se začaly používat ve Skandinávii v 50. letech 20. století. Jejich význam tkvěl v zajištění přilnavosti na zledovatělých a zasněžených cestách.
Šedesátá a sedmdesátá léta jsou obdobím intenzivní expanze pneumatik s hroty do celé Evropy a do USA. Avšak na konci 70. let přišla první zjištění – zejména v USA – o vlivu pneumatik s hroty na životnost povrchu a o bezpečnosti v silničním provozu. Analýzy takových výsledků donutily výrobce omezit tyto vady a v řadě zemí vedly dokonce k zákazu používání pneumatik s hroty.
Stavba hrotu na pneumatice
Stavba pneumatiky a hrotu
Pneumatika s hroty je zimní pneumatika, v jejímž dezénu jsou umístěny ocelové hroty. Počet těchto hrotů záleží na rozměru a modelu pneumatiky, pohybuje se mezi 60 a 120 kusy. Hmotnost každého hrotu je přibližně 2 dva gramy. Každý hrot se skládá ze dvou částí:
-
tělo – to element zasazený do pneumatiky, v něm je umístěn hrot. Tělo je vyrobeno z hliníku, železa nebo plastu,
-
vlastní hrot – část vytvořená z karbonu wolframu zvláště odolného vůči odírání. Vyčnívá z pneumatiky průměrně 1,5 mm.
Stejně tak tvary těl, jako délky hrotů, bývají velmi odlišné. Převážně však mají délku 10 až 15 mm a hroty, které se používají u pneumatik na nákladních automobilech, dosahují až 30 mm. Gumy vybavené hroty se z pravidla nerůzní svou stavbou od pneumatiky radiální, pouze vrstva dezénu pod drážkami bývá někdy silnější, aby zajistila oddělení dolní části těla hrotu a ocelovými pásy. Kdyby vrstva gumy mezi těmito částmi byla příliš tenká, byla by důsledkem větší penetrace pneumatiky vodou a solí, což by dále urychlilo výrazně korozi pásů. V případě jízdy po suchém asfaltu se mohou hroty podílet na mechanickém poškození pásů v pneumatice. Hroty jsou do pneumatiky aplikovány po její vulkanizaci. Obvykle je možné hroty doplnit novými při jejich opotřebení nebo ztrátě.
Vlastnosti pneumatik s hroty
Pneumatiky s hroty jsou určeny k jízdě po vrstvě ledu a ujetého, uklouzaného sněhu. Na takových površích jsou jejich výkony bezkonkurenční a předčí jiná řešení. V jiných povětrnostních podmínkách, zvláště na mokrém povrchu, se chovají podstatně hůře než standardní zimní pneumatiky. V každých jiných podmínkách, především na mokré silnici, zvládají jízdu mnohem hůře než normální zimní pneumatiky – čímž se snižuje i úroveň bezpečnosti. Dokonce na čerstvém prašanu mohou vykazovat horší vlastnosti vzhledem k jejich menšímu množství lamel.
I přes obrovské pokroky v této oblasti není možno překonat negativní vliv pneumatik s hroty na stav silnic. Obecně jsou používány hroty - i když v mnohem nižším počtu než několik desítek let zpátky – které se stále podílejí na prohlubování kolejí, degradaci silnic a ničení podélného značení na silnici. Kontakt hrotu a asfaltu způsobuje změny v úrovni jeho mikro- a makrostruktuře (drsnost), což může ovlivnit negativně přilnavost jak v letních (efekt vyleštěného povrchu), tak v zimních podmínkách.
Ve skandinávských zemích, kde se pneumatiky s hroty používají v zimním období bez zákonného omezení, je vjezd do řady měst na takových pneumatikách zpoplatněn. V souvislosti s životností pneumatik s hroty může docházet k vypadávání hrotů, které působí na vozovce riziko zejména při vysokých rychlostech.
Hrot v pneumatice
Kde má smysl použití pneumatik s hroty?
Existují dva platné standardy pro udržování silnic během zimy:
-
Standard „bílé silnice“,
-
Standard „černé silnice“.
Standard bílé silnice je zásadní všude tam, kde jsou kruté zimní podmínky po několik měsíců – například ve Skandinávii, kde je neustálé protahování a čištění cest zbytečně drahé a náročné. Proto se cesty protahují bez odstraňování ztvrdlé vrstvy sněhu a ledu. To vyžaduje použití technologií pomáhajících se získáním přilnavosti – nejlepším řešením jsou právě hroty.
V zemích o teplejším klimatu mluvíme o standardu černé silnice. Sněhové srážky jsou zde slabší a méně intenzivní, podmínky dané počasím se často mění. S ohledem na charakter zim ve Střední Evropě a na náklady spojené s údržbou silnic se řadíme právě do této skupiny. Více než 80 % zimy jezdíme na protažených, černých silnicích, které jsou sypány solí. Proto není potřeba používat pneumatiky s hroty.
Které země v Evropě připouští možnost využití pneumatik s hroty?
Použití pneumatik s hroty na území Evropy povolují mimo jiné následující státy:
-
Švédsko
-
Finsko
-
Norsko
-
Itálie
-
Rakousko
-
Švýcarsko
Převážně jsou vyznačeny oblasti v rámci celého státu, kde je možné jezdit s hroty, v některých zemích je nutné rovněž příslušné označení vozidla. Automobily pohybující se na pneumatikách s hroty jsou dále také omezeny na maximální možné rychlosti.